Žáci 3.C si letos na jaře vyzkoušeli, jaké to je stát se na chvíli zahradníky i malými badateli. V rámci výuky prvouky se pustili do pozorování jednoho z nejzajímavějších přírodních procesů – klíčení rostlin.
Na začátku dubna zaseli hrášek do průhledných plastových sáčků. Díky tomu mohli každý den sledovat, co se se semínkem děje. Pozorovali, jak nejprve nabobtná, poté vyraší první kořínek a postupně se vytvoří celý kořenový systém. Děti si jednotlivé fáze růstu pečlivě zaznamenávaly a na vlastní oči viděly, jak se z malého semínka stává mladá rostlina.
Takové pozorování pomáhá dětem lépe pochopit přírodní zákonitosti. Nestačí si totiž o růstu rostlin jen přečíst v učebnici – mnohem cennější je zažít celý proces na vlastní kůži, sledovat změny den po dni a uvědomit si, co rostlina potřebuje ke svému životu.
Když už byl sáček rostoucímu hrášku příliš těsný, přesadily děti své rostlinky do vyvýšeného záhonu na školním hřišti. Tím však jejich práce neskončila. O záhon se pravidelně staraly, zalévaly ho, odstraňovaly plevel a sledovaly, jak se rostlinám daří.
Začátkem června přišla ta nejpříjemnější část celého projektu – první sklizeň. Děti si mohly pochutnat na vlastnoručně vypěstovaných hrášcích a přesvědčit se, že trpělivost a pravidelná péče přinášejí sladkou odměnu. A protože na rostlinách stále dozrávají další lusky, budou si na čerstvém hrášku moci pochutnávat pravděpodobně až do konce školního roku.
Projekt dětem ukázal, že cesta od semínka k úrodě není otázkou několika dnů, ale vyžaduje čas, péči a vytrvalost. O to větší radost pak přináší okamžik, kdy si mohou vychutnat plody své vlastní práce.
