Říjen se v naší školní družině nesl v duchu podzimu. Příroda se pomalu převlékala do barevných kabátů, listí šustilo pod nohama a my jsme si užívali všechno, co nám toto krásné roční období nabízí. Podzimní atmosféra nás provázela při tvoření, hrách, společných aktivitách i vycházkách. Letošní říjen však nebyl jen o barvách, listech a podzimních radovánkách. Zaměřili jsme se také na důležité téma, které nás provázelo celým měsícem – empatii a porozumění druhým. Naším cílem bylo rozvíjet sociální kompetence dětí, učit je vnímat pocity a potřeby ostatních, vzájemně si naslouchat a uvědomovat si, že každý z nás je jedinečný. Protože právě schopnost pochopit druhého, nabídnout pomocnou ruku nebo být dobrým kamarádem patří k tomu nejdůležitějšímu, co si děti mohou odnést do života.
Jaké to je spolehnout se na někoho jiného? Jaké překážky musí překonávat lidé s handicapem? A co můžeme udělat pro to, aby se každý cítil přijímaný a respektovaný?
Na tyto otázky jsme společně hledali odpovědi prostřednictvím nejrůznějších aktivit. Děti si vyzkoušely důvěru v prostoru s handicapem, při které měly možnost lépe pochopit, jak důležitá je vzájemná pomoc, ohleduplnost a důvěra. Zjistily, že situace, které běžně považujeme za samozřejmé, mohou být pro někoho jiného náročnou výzvou.
Velkým zážitkem byla také beseda s handicapovaným sportovcem Kubou Jančíkem. Setkání dětem nabídlo příležitost poznat člověka, který se nevzdává a překonává překážky, jež mu život přináší. Podobná setkání nám připomínají, že handicap nemusí být překážkou v plnění snů a že odvaha, vytrvalost a odhodlání mají mnohem větší sílu, než si někdy dokážeme představit.
A jak vidíme svého kamaráda? Co na něm máme rádi a jakých vlastností si na něm vážíme? To jsme zkoumali při kresbě kamaráda v životní velikosti, kterou děti doplnily také o popis jeho vlastností. Výsledkem nebyl jen zajímavý výtvarný výtvor, ale i příležitost uvědomit si, že na přátelství záleží mnohem více než na tom, jak kdo vypadá. Důležité je, jak se k sobě chováme, zda si umíme pomoci a jestli dokážeme být jeden druhému oporou.
Říjen nám přinesl také další příležitosti k objevování, poznávání a společnému trávení času. Nechybělo Vinohraní, které zpestřilo náš družinový program, ani vycházka na vrch Vítkov, kde jsme si mohli užít podzimní přírodu a podívat se na známá místa zase trochu jinak.
Společné chvíle mimo školní lavice mají své kouzlo. Děti při nich poznávají nejen své okolí, ale také samy sebe a své kamarády. Učí se spolupracovat, domlouvat se, respektovat odlišné názory a hledat společná řešení. A právě v takových chvílích často vznikají zážitky, na které se dlouho vzpomíná.
Celý říjen nám připomínal, že empatie není jen slovo, které si vysvětlíme, ale především schopnost, kterou můžeme každý den rozvíjet. Stačí se na chvíli zastavit, zkusit se vcítit do situace druhého, nabídnout pomoc nebo dát někomu najevo, že do našeho kolektivu patří. Závěr října se samozřejmě neobešel ani bez tvoření spojeného s dýněmi a Halloweenem! Školní družina se proměnila v místo plné strašidelných nápadů, dýňových motivů a podzimní fantazie. Děti se s chutí pustily do vyrábění a ukázaly, že jejich kreativita nezná hranic.
