Začátek školního roku jsme v ranní družině využili nejen k seznamování a společným aktivitám, ale také k malému ekologickému projektu, který nám přinesl spoustu radosti. Rozhodli jsme se totiž, že naše prostředí zútulníme trochu jinak, než by se mohlo na první pohled zdát. Místo nakupování nových dekorací jsme se rozhlédli kolem sebe a zjistili, že to nejhezčí už máme přímo ve škole – živé rostliny, které stačilo jen trochu rozmnožit a dát jim příležitost k dalšímu růstu.
Společně s dětmi jsme proto z původních rostlin odebrali malé řízky a připravili je k zakořenění. Tím ale naše dobrodružství teprve začalo! V následujících týdnech se děti proměnily v malé pozorovatele a zahradníky. S velkým zájmem sledovaly, jak se na stoncích postupně objevují první kořínky, jak sílí a jak se z nenápadných řízků pomalu stávají nové rostlinky. Každá změna byla důvodem k radosti a zároveň příležitostí povídat si o tom, co rostliny potřebují k životu, proč je důležitá voda, světlo a péče a jak dlouho někdy trvá, než se dostaví výsledek.
Děti si mohly vyzkoušet práci s hlínou, opatrně zasadit své rostlinky a připravit jim vhodné místo pro další růst. Pro některé to byla úplně nová zkušenost, při které si mohly vyzkoušet, že péče o živou přírodu vyžaduje nejen šikovné ruce, ale také trpělivost a pravidelnou pozornost.
Celý projekt se nesl v příjemné atmosféře spolupráce, objevování a radosti z vlastního úsilí. Děti si přirozenou cestou osvojovaly nové dovednosti, učily se všímat si drobných změn a uvědomovaly si, že i zdánlivě malý čin může mít smysl. Zároveň jsme společně objevovali, že udržitelnost nemusí znamenat velké a složité změny. Někdy stačí využít to, co už máme, dát věcem novou příležitost a nebát se pustit do něčeho nového.
Naše ranní družina se tak postupně začala proměňovat v ještě zelenější a útulnější místo, kde mají rostliny své místo a kde nám každý nový lístek připomíná, jak krásné je sledovat život v jeho přirozeném tempu.
A co je na tom všem nejlepší? Z původních rostlin vznikly nové, které nám budou dělat radost ještě dlouho. Děti navíc získaly zkušenost, že i ony samy mohou svým přístupem přispět k příjemnějšímu prostředí kolem sebe.
Protože i malé kořínky mohou dát vzniknout něčemu velkému – třeba novému vztahu k přírodě.
